Dotazy a poptávky
Místo podepsání příměří po Bitvě tří císařů
Dominantou malebného města Slavkova, které se proslavilo
především díky napoleonské bitvě roku 1805, je monumentální barokní rezidence
šlechtického rodu Kouniců, postavená na přelomu 17. a 18. století. Prohlídka
interiérů zahrnuje oválný Historický sál, v němž bylo po bitvě u Slavkova 6.
prosince 1805 uzavřeno příměří mezi Francií a Rakouskem, i proslulou
kounicovskou obrazárnu. V jednom z křídel je instalována expozice Historického
muzea, kolem zámku se rozkládá park komponovaný ve stylu francouzských
barokních zahrad.
Veřejnosti je přístupné téměř celé první patro slavkovského zámku. Jeho
instalaci tvoří části kdysi rozsáhlé kounicovské galerie, jejíž počátky je
možno hledat již v první polovině 17. století. K největšímu rozšíření rodové
obrazárny došlo ve druhé polovině 18. století za Václava Antonína z Kounic.
K nejcennějším zámeckým interiérům náleží místnosti západního křídla. Jejich
stropy jsou vyzdobeny štukami Santina Bussiho a freskami Andrey Lanzaniho. Pozoruhodný
je zejména tzv. Sál předků, situovaný uprostřed západního křídla a vyzdobený
monumentální nástropní freskou představující bohy na Olympu. Sál předků je
propojen s oválným tzv. Historickým sálem, v němž bylo po bitvě u Slavkova
podepsáno příměří mezi Rakouskem a Francií. Bohatou štukovou výzdobou jsou
zdobena i obě hlavní zámecká schodiště. Interiéry zbývajících zámeckých křídel
jsou již vyzdobeny v duchu klasicismu. Platí to i pro tzv. Rubensův sál v
jižním křídle, jenž byl v minulosti vyzdoben kopiemi Rubensových obrazů. V
současné době je využíván pro společenské příležitosti.
V rámci prohlídky je veřejnosti přístupna i oratoř zámecké kaple sv. Kříže.
Kaple, procházející oběma nadzemními patry, byla dokončena jako poslední část
zámku roku 1769, kdy ji vymaloval Josef Pichler. Nedílnou součástí zámeckého
areálu je zámecký park, který patří k nejvýznamnějším historickým zahradám na
Moravě.
Pod samotnou zámeckou budovou se nachází dvě patra podzemních prostor, sklepů,
chodeb a schodišť, která v některých místech ukrývají základy starších objektů,
a to komendy řádu německých rytířů, renesančního zámku ze 16. století a
hospodářského zázemí barokního zámku.
